Boj za práva žen
Mezinárodní den žen (MDŽ) byl uznán Organizací spojených národů (OSN) v roce 1975, ale jeho historie sahá až do roku 1908, kdy 8. března newyorské švadleny stávkovaly a protestovaly tak za lepší životní a pracovní podmínky.
Tyto stávky a demonstrace vyvrcholily deklarací socialistické strany Spojených států amerických, která první den oslavy vyhlásila na 28. února 1909, kdy se poprvé slavil americký Národní den žen.
Význam tohoto dne se začal rychle šířit a už první organizované oslavy MDŽ jsou zaznamenány roku 1911 v několika evropských zemích (např. Německo, Dánsko), včetně Rakouska-Uherska. V Rusku se začal slavit až v roce 1913.
MDŽ a jeho komunistická minulost
Po druhé světové válce byl svátek MDŽ zpolitizován a konaly se okázalé oslavy na počest žen, typické především rudými karafiáty, oslavou na pracovišti a verši představitelek Svazu žen. Možná právě proto byl po roce 1989 odsunut do zapomnění a v mnohých z nás dodnes vyvolává nepříjemný pocit.
Úplně však zapomínáme na to, co bylo na jeho počátku. Nejde jen o den uznávaný v různých částech světa, ale tímto dnem (8. března) si každý rok připomínáme rovné příležitosti pro ženy a muže v zaměstnání, vzdělání, politice a ve veřejném životě vůbec. Je důležité dále tato práva a rovnoprávnost prosazovat a bojovat, protože v mnoha zemích se tato práva ženám stále ještě nedostávají.
MDŽ dnes
Nezapomeňme, že i když boj za ženská práva došel do 21. století velký kus cesty, tak dlouhý kus cesty má stále před sebou. Vždyť například ženy dostávají za stejnou práci oproti mužům stále nižší plat.
Motto na MDŽ? Ano!
OSN rovněž vybírá pro MDŽ různá motta. Pro rok 2022 jím je: "Genderová rovnost dnes pro udržitelný zítřek." - tímto uznává přínos žen a dívek na celém světě ke změně klimatu a zmírňování negativních dopadů na něj a zapojení tak žen z celého světa k účasti a vedení k účinnějším opatřením v oblasti klimatu, což je jeden z hlavních zájmů moderní společnosti. Genderová rovnost má velký význam pro udržitelnou budoucnost.
